ROZHOVOR

o ročním působení v Domě tří přání

Rozhovor s dobrovolnicí

Staňte se partnerem

Přispějte k bezpečí a ochraně dětí v náročných životních situacích.

Rozhovor s dobrovolnicí

Studentka Josefína Kuchařová nám prozradila, co ji motivuje k práci dobrovolnice.

 

Začneme první otázkou, jestli můžeme? Jakou máte celkově předchozí zkušenost v práci jako dobrovolnice?

JK: Moje první dobrovolnická práce, než jsem přišla do Domu tří přání, byla před rokem, než jsem nastoupila do D3P v Klokánku v Hostivicích.

MŽ: takže my jsme druzí.

JK: Ano

JK: I když teď, kromě D3P, mám ještě Pracovnu projektu Nevypusť duši, nezisková organizace, která šíří povědomí o duševním zdraví a nemoci a snaží se bořit stigma. Chodíme na akce a budeme dělat workshopy ve školách.

MŽ: Zajímá mě také, jak to je časově?

JK: Zatím obojí zkušenost v zařízeních je rok.

MŽ: Co vás přivedlo do D3P?

JS: D3P mi doporučila moje učitelka ze střední školy. Naše škola, Gymnázium Nad Alejí, moje střední škola, má dobrovolnický program. Kde si mohu dobrovolnictví zvolit jako volitelný předmět a docházet takto do nějakého zařízení. Máme 1 x měsíčně supervize, co kdo zažil, co nám to přineslo.

Dům tří přání mi byl doporučen, že je to zajímavá služba, že to dobře funguje. Prohlédla jsem si stránky, líbilo se mi to. Já a moje spolužačka, se kterou jsem byla i v klokánku, jsme zjistily, že jsou dvě volná místa na práci s dětmi na doučování v Mezipatru. Takže jsme se přihlásily, a teď je to vlastně rok, co jsme sem začaly docházet.

MŽ: Je něco, co vás zaujalo na D3P,když máte roční zkušenost s D3P?

JK: Určitě jsem se rozhodla změnit to zařízení kvůli tomu, že jsem chtěla něco, co mě bude rozvíjet, nějakou instituci, kterou bude zajímat, co tam vlastně dělám. Na D3P se mi líbí to, že neustále můžeme konzultovat, jakmile se vyskytne nějaký problém, kdykoliv mám nějaké otázky. Měly jsme vlastně i školení s paní psycholožkou, kde byl zájem o naše konkrétní dotazy a věci, se kterými se setkáváme. A líbí se mi, že to je opravdu dobře zorganizované. Myslím si, že ta péče je kvalitní jak o klienty, tak i o zaměstnance, dobrovolníky. Měla jsem pocit, že kromě toho, že já pomáhám, tak mě to opravdu nějak rozvíjí, a že ta moje práce má smysl.

MŽ: To ráda slyším, to je super. Další otázka, která navazuje. Jak vnímáte přístup Domu tří přání k dětem, které jsou u nás v péči.

JK: Přístupu koho vůči dětem?

MŽ: Myšleno nás, zaměstnanců.

JK: Myslím si, že rozhodně, i co s týká jiných zkušeností, které mám, tak D3P je velmi profesionální, velmi pečlivý. To s čím jsem se setkala, tak všichni zaměstnanci v podstatě dělali tu práci nejlíp, jak já bych si myslela, mám pocit, že není nic zanedbáno. Že opravdu, tam je zájem o to dítě, o tu rodinu, jak tedy i jako mě. Z každé hodiny jsme psaly zpětnou vazbu, co se povedlo, co se nepovedlo, co jsme probraly. Opravdu ta služba je si myslím poskytována kvalitně, je tam na to kladen důraz. D3P i velmi dobře komunikuje. Na to, že je to nezisková organizace, tak myslím si, že všem, se kterými jsem se setkala, velmi záleženo na tom, aby jejich práce byla odvedena co nejlíp.

MŽ: mám tady poslední otázku. Je něco, co byste chtěla sdělit třeba zájemcům o dobrovolnictví, kteří třeba váhají ještě. Nebo cokoliv co Vás napadá?

JK: Já si myslím, že tohle je opravdu skvělá přínosná práce pro někoho, kdo jako já by chtěl pracovat s konkrétním klientem a mít tam to jedno dítě, na kterém opravdu můžete vidět za rok ten posun, vlastně už za pár týdnu je opravdu výrazné, jak vy tomu člověku pomáháte, jak on se posouvá, vlastně si i pěstujete vztah s tím dítětem. A je to všechno hodně vidět. Jsou vidět ty rozdíly, kteří ti klienti mají ti klienti v D3P od běžných dětí. Je i vidět ta práce s těmi jejich problémy, jak se to posouvá, jak se to zlepšuje. A pro mě třeba to byla hodně přínosná ta zkušenost. Člověk tam hodně vidí ten smysl a výsledky.

MŽ: Vzhledem k tomu dobrovolnictví, je to zadarmo, bere to váš volný čas. Musíte být taky zodpovědná, docházet pravidelně, dítě si na vás zvykne…

JK: Mně přijde, že jako dobrovolník se dostanu k hodně dobré práci, kterou jako brigádník bez zkušeností, člověk nemá příležitost dělat. V podstatě psychologickou práci se jim věnovat, je to specifická skupina dětí s nějakým osudem. Pro mě to bylo hodně o té příležitosti. To je něco, co bych si jinak nevyzkoušela.

MŽ: Děkuji za rozhovor

V Praze 19.7., rozhovor vedla Martina Žigmundová

Dům tří přání © 2017. Zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, spisová značka U 426.