Martin Pazlar: V Deltě říkáme, že se dá dobře rozvést

Série rozhovorů s pracovníky neziskové organizace Domu tří přání si klade za cíl představit tým lidí, kteří stojí za Domem tří přání.
Přiblížit, co je obsahem práce sociálního pracovníka a příběhy, se kterými se potkáváme. Protože naši sociální pracovníci, vychovatelé a terapeuti jsou naši hrdinové.
#socialnipracovnicinasihrdinove

 

Martin Pazlar je klíčový pracovník Centra pro rodiny Delta. Dlouze a obsáhle jsme si povídali o tom, co je základem pomoci rodinám, které procházejí rozvodem, co pro něj znamená pracovat v Domě tří přání a jakou zprávu si ze svého povolání odnáší do soukromého života.

 

Text: Veronika Havlíková

Redakční úpravy: Martina Přečková

 

Ahoj Martine, můžeš nám říct, jakou pracovní pozici zastáváš v Domě tří přání?

 

Pracuju v Centru pro rodiny Delta jako sociální pracovník s rodiči, kteří se k nám dostanou buď sami, že si službu najdou, potřebují se poradit o výchově svých dětí, anebo jsou k nám doporučeni přes OSPOD. Často řešíme i situace, kdy se rodiče rozcházejí jako partneři a potřebují se dohodnout na péči o děti a nedaří se jim to. Na společných konzultacích zjišťujeme, co by potřebovali pro svou rodinu, a jak my jim jsme schopni pomoci.  Potkáváme se také s dětmi a zjišťujeme, jak vnímají náročnou situaci doma a co by potřebovaly.

 

Co je základem vaší pomoci rodinám, které procházejí rozvodem? A jak potom taková pomoc konkrétně probíhá?

 

Pro nás v Deltě je hlavní podpořit zájem dítěte. Základem naší pomoci je porozumět nastavení a fungování rodiny a podpořit vzájemné vnímání potřeb jednotlivých členů rodiny. Pokud spolu rodiče nežijí nebo se chystají od sebe odejít, tak aby dokázali vnímat, že i nadále je potřeba fungovat spolu jako rodiče ve prospěch dítěte nebo dětí. Většinou to probíhá tak, že rodiče nebo děti popisují, jak se doma mají, a společně mluvíme o tom, co se dá dělat, aby se měli ještě lépe. Anebo aby se některé symptomy umírnily nebo úplně zmizely. Mnohdy už jen to, že k nám rodiče a děti začnou chodit, promění jejich situaci, protože o ní začnou mluvit.

 

Dá se tedy říct, že profilovým tématem Delty je rozvodový konflikt nebo dlouhodobý rozvodový konflikt?

 

Ano, těchto rodin máme většinu, ale jsme rádi, když rodiče přicházejí i s výchovnými tématy.

 

Zůstaňme prosím u rozvodového konfliktu. To je téma, které je celospolečensky všude kolem nás. Jak ty ho vnímáš a co je důležité, když klienti procházejí takovouto náročnou životní situací?

 

Rádi bychom směřovali k tomu, aby se oddělilo vnímání rozvodu a rozvodového konfliktu. Byl bych také rád, abychom slovo konflikt nemuseli vůbec používat. Samotný rozvod je těžký, i když v něm není konflikt. My v Deltě říkáme, že se dá dobře rozvést, ale to znamená, že ti rodiče na tom musí pracovat. Pokud jejich vztah došel třeba až do fáze vzájemného odporu, je velmi těžké, aby to zvládli sami. Byl bych také rád, aby rozvod nebyl vnímán jako stigma: selhali jsme, bojíme se říct si o pomoc.

Práce s rodiči má reálný dopad samozřejmě i na děti. Oni si rozvod nevybrali. Říká se, že děti si zvykají až dva roky na to, že se rodina mění (rozpadá), a to v případě, že rozvod „běží dobře“. Pokud se jedná o náročný konfliktní rozvod, tak je ta doba mnohem delší. Často to na děti čeká jako jejich osobní téma v dospělosti. Ty konflikty bývají často velmi hluboké.

 

Jak dlouho vás takové rodiny navštěvují?

 

Někteří rodiče u nás stráví krátkou dobu, stačí jim dvě tři setkání, aby si vše urovnali. Někteří chodí delší dobu – máme rodiny, které k nám chodí rok i déle.

 

Musí to být náročná práce. Co pro tebe osobně je v pozici sociálního pracovníka nejtěžší?

 

U mě se to vyvíjelo. Ze začátku mi přišlo těžké úplně všechno. Nejnáročnější pro mě bylo, když jeden rodič říkal „A“ a druhý říkal „B“. Měl jsem pocit, že je to tak zamotané, že z toho nemůže vést cesta ven.  Hodně těžké pro mě je, když k nám přijdou rodiny a na těch dětech je vidět dopad složité situace, kterou jejich rodina prochází.

 

Dostáváme se tedy opět k tomu, že v centru vaší práce je vždy dítě. Znamená to, že Delta není pro bezdětné páry?

 

Ano, Delta není pro bezdětné páry, protože klientem je u nás vždy dítě.

 

Dobře. Když se vrátím k obsahu tvé práce, v čem naopak je pro tebe práce zajímavá, co ti přináší do života?

 

V kariéře sociálního pracovníka je pro mě práce v Domě tří přání profesní posun. Konkrétně se učím být na schůzkách s rodiči více strukturovaný, obrušovat hrany a vést rodiče k tvoření dohod. Baví mě, že nikdy nevím, co mě v práci čeká. Schůzky s klienty jsou vždy jiné a já tím pádem musím vždy jinak reagovat. Je to trošku adrenalin. 😊

 

Taky jsem si uvědomil, že si víc vážím vlastní rodiny a od té doby, co jsem nastoupil do Domu tří přání mám pocit větší zodpovědnosti za svou rodinu, protože vím, každý den to vidím, že rodina se pohromadě neudrží sama od sebe, není to perpetuum mobile.

 

Říkáš, že práci v Domě tří přání vnímáš jako profesní posun. Jak tedy vnímáš Dům tří přání?

 

Líbí se mi, že organizace ví, co je jejím posláním. Je to jasně pojmenované a myslím, že ta struktura se drží. Službě to dává dobré hranice, o které se můžu jako pracovník opřít. Jsem tu rád.

 

Konkrétně na Deltě se mi líbí, že u konzultací jsme vždycky dva sociální pracovníci. Jsem také spokojený s kolegy v týmu, se kterými mohu otevřeně sdílet, s čím jsem v práci spokojený a co bych chtěl změnit. Je pro mě obohacující čerpat z jejich zkušeností.

 

To je určitě ještě dobré zmínit, že pracujete v páru, protože to je specifikem vašeho centra.

 

Ano, pracujeme v páru, a navíc se snažíme držet i genderové rozdělení. Osvědčuje se nám hlavně u konfliktních rodin.

 

Moje poslední otázka se bude týkat supervizí, které pravidelně realizujete. Můžeme přiblížit, co to supervize je?

 

Při práci s klienty je důležité průběžně sledovat, co se mnou ta práce dělá a jestli zůstávám v profesionálním připojení, ale i odstupu od klientů.

 

Při supervizi konzultujeme s odborníkem zvenčí případy a klienty, které řešíme. Klademe si otázky a ujišťujeme se, že kvalita služby pro rodinu je dobře nastavená. Supervizor je vyškolený v tom, jak nás tím provést tak, aby odhalil i případné nedostatky. Supervize je pro mě kontrola kvality poskytované služby.

 

 

Mgr. Martin Pazlar, Dis.

Martin Pazlar pracuje jako sociální pracovník v Domě tří přání, v Centru pro rodiny Delta, od roku 2019. Předtím pracoval jako sociální pracovník v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež od 12 do 18 let a poté vedl terénní program pro děti a mladé ve věku 6 až 26 let. Vystudoval obor Sociální pedagogika a Sociální práce.

 

 

 

 

 

Dům tří přání © 2017. Zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, spisová značka U 426.